Referát - Makedonie
Makedonie
je stát ležící na Balkáně. Jeho sousedy jsou Kosovo, Srbsko, Bulharsko, Řecko a Albánie. Název i symboly státu navazují na historickou Makedonii, což se nelíbí Řecku, které obsahuje větší část tohoto území a také moderní Řekové mají historické, kulturní a také genetické spojení s antickými Makedonci.Republika Makedonie sousedí se Srbskem na severu, Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě. Republika Makedonie zahrnuje severozápadní (7 %) část historické a (35,8 %) geografické Makedonie. V minulosti se tato oblast označovala jako Vardarská Makedonie.Počet obyvatel Republiky Makedonie dosahuje 2 055 915 (červenec 2007)[1]. Ze 44 států Evropy je Makedonie na 33. místě. Makedonie patří v Evropě mezi státy s nejvyšší porodností a přirozeným přírůstkem a i díky tomu je makedonská populace čtvrtou nejmladší v Evropě. Národnostně náleží k nejméně homogenním evropským státům.Ekonomika Makedonie patří k deseti nejslabším evropským ekonomikám - hodnotou HDP na obyvatele v PPP 8400 USD (2007) patří mezi evropskými státy až na 38. místo[2]. Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky). Má status kandidátské země Evropské unie.Republika Makedonie je dnes parlamentní demokracií. Její vláda se snaží o integraci země do NATO a Evropské unie. Republika Makedonie se od svého vzniku potýká s ostrým nesouhlasem Řecka vůči oficiálnímu názvu a symbolům nezávislého státu, které Řecko považuje za zcizené historické (a dnes z části řecké) Makedonii.Území dnešní republiky Makedonie bylo Slovany osídleno již v 6. a 7. století. Při své expanzi si je však podrobila Byzantská říše, později, v 2. čtvrtině 9. století se dostala většina země pod vliv říše Bulharské. Od 9. století se sem šířilo křesťanství, hlavně z velmi blízké Byzantské říše. Ta ji ovládla definitivně roku 1018, o dvě století později se stala centrem nového Bulharského státu. Až koncem 14. století ji dobyli Turci během svých výbojů na západ.Turecká vláda trvala až do 20. století. Během ni se snažili Turci obyvatelstvo islamizovat, což se jim podařilo jen z části (dodnes je v zemi jen 17 % muslimů). Různé národy (Řekové, Srbové, Bulhaři a Albánci), které v zemi žily postupně začaly organizovat národně osvobozenecké hnutí. Přestože někteří tito aktivisté žádali přičlenění k nově vzniklému Bulharsku[1], bohužel to neuspělo, jelikož bylo jako země příliš vzdálené. Přesto ale po berlínském kongresu z roku 1878 došlo u určitému otevření Makedonie Bulharsku - hlavně v oblasti obchodu, ačkoliv sama zůstávala stále pod Osmanskou vládou. Roku 1913 byla země konečně zbavena turecké nadvlády a rozdělena mezi Bulharsko, Řecko a Srbsko; to byl konec Makedonie jako jedné země.Po ustanovení Království SHS bylo území dnešní Republiky Makedonie v jejím rámci součástí Srbska. Roku 1929 došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem bánovin a území dnešní Republiky Makedonie se stalo součástí Vardarské bánoviny. Za druhé světové války byla většina území dnešní Republiky Makedonie anektována od dubna 1941 do 9. září 1944 Bulharskem, západní oblasti byly 29. června 1941 anektovány Itálií a začleněny do Albánie. 8. září 1943 obsadila německá vojska oblasti předtím obsazené Itálií, a 9. září 1944 také oblasti obsazené Bulharskem, a obě části okupovaly do 19. listopadu 1944. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci Jugoslávie vyhlášena 30. dubna 1945 Lidová republika Makedonie přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Makedonii. Po rozpadu Jugoslávie roku 1991 vyhlásila nezávislost, avšak ta ze srbské strany nikdy nebyla uznána.
Komentáře
Přehled komentářů
Makedonie nikdy před rokem 1913 nepatřila Řecku. Řecký starověk se skládal z helénských městských států různého způsobu vládnutí. K nim Makedonie nepatřila k helenským městským státům. I jazykově se od helénských městských států lišila.
Slované na Balkán se vrátili koncem 5. století. Bulhaři se na Balkán dostali až v 9. století. To, že jednou Makedonské území patřilo Byzantské říši, následně Bulharskému království či Srbskému království, neznamená, že neexistovalo Makedonské království, že na tomto území nežilo makedonské antické obyvatelstvo a že nedošlo k promíchání etnik antických Makedonců a Slovanů, jakož i promíchání jiných národů na Balkánu. Sami Bulhaři do 11. století se nepovažovali za Slovany a Řekové ještě začátkem 20.století se považovali za Romeii (Římany). Ostatně po celém období turecké nadvlády, samotný cařihradský patriarcha, hlava pravoslavné církve na Balkáně prohlašoval, že je přestaveným všech Římanů (viz jeho obraz i s jeho prohlášením na Meteorách). Co se týká povstání v Makedonii proti Osmanské nadvládě, je v článku chybně uvedeno, že povstání mělo za cíl připojit se k Bulharskému království. Naopak, vůdce hnutí VMRO Goce Delčev, prohlásil:" Kdo usiluje o připojení k Řecku, Srbsku či k Bulharsku, může být dobrým Řekem, Bulharem či Srbem, ale ne dobrým Makedoncem".
Makedoniepřed rokem 1913.
(Ing. Dimitri Kirjakovský, 18. 10. 2015 13:04)